Test TATRA T602 Tatraplan-Sport (MODEL – FARO s.r.o., Plzeň, Czech Republic)
Posted by Pepino on December 31 2012 14:21:48

---

Popis skutečného sportovního vozu TATRA T602 Tatraplan-Sport

Tatraplán Sport zahájil tradici úspěšných československých sportovních vozů v poválečném období. Je kuriózní, že rozhodnutí o stavbě vozu bylo učiněno koncem roku 1948, tedy již po komunistickém převratu v únoru téhož roku. Toto rozhodnutí nebylo samoúčelné, neboť závodní vůz byl zkonstruován s cílem vytvořit pojízdnou laboratoř pro testování sériových dílů tehdy vyráběného, populárního automobilu Tatraplán a dalších uvažovaných vozů Tatra.



Konstrukce vozu byla poměrně jednoduchá. Jeho základem byl jednoduchý, prostorový, trubkový rám. Do něj byly implementovány hlavní konstrukční skupiny sériového Tatraplánu. Vůz byl vybaven motorem, převodovkou a oběma nápravami sériového provedení. V té době byla zvolena revoluční koncepce umístění motoru uprostřed před zadní nápravou. Vůz dostal dvoumístnou aerodynamickou karosérii se zakrytými koly. Byly použity sériové plechové disky se standardními pneumatikami.







Čtyřválcový vzduchem chlazený motor byl oproti sériovému vozu otočen o 1800. Jednalo se o plochý čtyřválec – flatt four, později nahrazeným motorem V8. Motor s rozvodem OHV měl zdvihový objem 1952 cm3 a při 4800 ot/min. dával maximální výkon 84 koní. Byl chlazen ventilátorem umístěný axiálně nad motorem. Motor byl osazen čtyřmi spádovými karburátory Solex, každý válec měl vlastní výfuk s tlumičem. Bylo použito zapalování PAL Magneton a čtyřstupňová převodovka. Vůz dosahoval maximální rychlosti 180 km/hod.

Sportovní premiéru si odbyl při mezinárodním závodě o Cenu města Brna, který se jel v roce 1949 jako předehra k Velké ceně Československa. Bruno Sojka dojel na druhém místě, ve své třídě však zvítězil průměrnou rychlostí 109 km/hod. Odpoledne startoval i ve Velké ceně Československa. Mezi monoposty věhlasných značek Ferrari, Maserati, Talbot, Gordini, s motory po objemu 4,5 l bez kompresoru a 1,5 l s kompresorem, o výkonu až 340 koní, dojel na velmi pěkném 9. místě. Vozy Tatraplán Sport získaly v první polovině 50. let 20. století celou řadu úspěchů a byly předchůdci dalších vynikajících sportovních vozů jakými byly monoposty Tatra 607 nebo posléze cestovní vozy Tatra 603.

Vůz Bruna Sojky # 22 z Velké ceny Československa 1949, se stal předlohou pro dnešní test.







Popis modelu TATRA T602 Tatraplan-Sport

Testovaný model v měřítku 1:32 je tvarově a rozměrově velice věrný ve vztahu k předloze skutečného vozu. Předně však je nutné uvést, že se jedná zejména o sběratelský model vyráběný v malosériové produkci o maximálním počtu 50, 200 a 300 číslovaných kusů modelů od každého skutečného automobilu. Typy se od sebe neliší pouze povrchovou úpravou, ale také rozdílnými tvary karosérií.

Vůz #22 byl prvý vyrobený, s jedním airboxem. Později byl motorový kryt upraven pro dva airboxy (a byl odstraněn úplav hlavy jezdce). Tuto verzi představují např. modely # 1 a # 2 z 12hrs Brno 1950. V závěru sportovní kariéry byl jeden z vozů osazen motorem V8 z vozu T603 (vzduchem chlazený, podpora ejektory). Také tuto verzi FARO nabízí v několika provedeních, na fotografii je vůz startující na okruhu Ecce Homo. Podle sdělení výrobce se nejedná o úpravy odlitků, ale byly vyrobeny tři odlišné mastery, tři odlišná těla jezdců a šest hlav dle charakteristické podoby jednotlivých pilotů. některé modely jsou zachyceny na fotografiích, další je možné spatřit na webových stránkách výrobce http://faro-src.com/gallery/tatraplan-sport-t-602.html.







Karosérie je vyrobena jako masivní, rezinový odlitek s celou řadou precizních doplňků. Kvalitní, jemné rytí znázorňuje místa dělení jednotlivých plátů karosérie skutečného vozu. Rezinový odlitek karosérie je mimořádně kvalitní a je opatřen dvěma vrstvami akrylového laku v autentickém odstínu slonová kost a třetí, závěrečnou vrstvou bezbarvého akrylového laku. Kamufláž je provedena nikoliv tampónovým tiskem, ale termotransferovými samolepkami o síle 30 mikronů nalepenými permanentním lepidlem. Ostrost tisku je příkladná. Jedinou vadou je skutečnost, že spodní nalepené pásy překrývají jinak vynikající znázornění styku panelů karosérie.

Model je doplněn celou řadou drobných detailů, jako jsou přední reflektory, zadní světla, loga automobilky Tatra, přední listová nápravy skrytá pod karosérií, air box, kovové koncovky výfuku, větrný štítek pilota, pětipaprskové výztuhy volantu, řadící páka, žebra chladiče nebo ejektory. Samostatnou kapitolou je figurka pilota Bruna Sojky s knírem, v dobové kombinéze a kukle, s perfektně provedenými brýlemi.







Karosérie je k chassis upevněna dvěma body – polyamidovými sloupky odlitými s karosérií. Do těchto sloupků je přišroubováno chassis dvěma šrouby. Výhodou lisovaného, polyamidového sloupku, oproti odlitku z polyuretanu je to, že v polyamidu nelze "strhnout" závit. Chassis je provedeno, obdobně jako u předchozích modelů FARA, z houževnatého polyamidu plněného skelnými vlákny. Nyní je však pružnější, což přináší lepší jízdní vlastnosti modelu.

Chassis je osazeno motorem FARO super 20 000 ot./min. Motor typu Mabuchi (výrobce MOTRAXX – Německo) je osazen před zadní nápravou, rovnoběžně s podélnou osou vozu. Jsou použity standardní převody FARO, to znamená zinkový pastorek s 8 zuby a silonové talířové kolo s 30 zuby. Ložiska jsou součástí chassis a jsou vylisována z polyamidu plněného skelnými vlákny. Zadní osa má průměr 3 mm, přední 2 mm. Výměna převodů není úplně jednoduchá, neboť vyžaduje použití speciálního přípravku FARO. Poté je možnost instalace mosazného pastorku a rozvorového kola o libovolném převodovém poměru. Nepředpokládám však, že by se mnoho modelářů do výměny převodových poměrů pouštělo, protože model je určen prioritně pro sběratele. Pro tento účel použití je životnost motoru, převodových poměrů a integrovaných ložisek dostatečně dimenzována.








Magnety, zajišťující dostatečnou trakci modelu k dráze, jsou umístěny před motorem cca ve dvou pětinách délky rozvoru (blíže k přední ose). Tak jako u předchozích je použita vedle sebe dvojice kulatých FeNdB magnetů o průměru 5x3 mm. Jejich vzájemná osová rozteč je 16 mm. Magnety jsou výškově stavitelné ve válcovitých šachtách integrovaných do chassis. Tím je dána možnost nastavení mechanického přítlaku a s tím související optimální trakce modelu. Vodítko je uchyceno šroubovým spojem v přírubě v přední části chassis. Díky poměrně jednoduchému systému zámků je umožněna rychlá výměna kartáčků, které jsou již v sériovém provedení mosazné.

Byly použity pneumatiky FARO Klasik 22/16x6,5 s vnitřní drážkou. Tak jako u jiných výrobců dochází k miniaturní deformaci běhounu (konkávní výduť). Tato nepatrná vada na kráse se buď časem ojede nebo je možné ji obrousit na vhodném zařízení. Byly použity „plechové“ disky kol FARO.







Rozměry modelu:
- délka: 127 mm
- šířka: 52 mm
- výška: 41 mm

Hmotnost modelu je 76 gramů.

Sportovní vůz TATRA T602 Tatraplan-Sport od FARA je model určený prioritně pro sběratele. Po rozpletení kartáčků byl proveden bezproblémový test na autodráze SCALEXTRIC classic. Jízdní vlastnosti jsou předvídatelné a jízda jako taková je velmi zábavná. Po snížení přítlaku je možné projíždět zatáčky efektním power slidem, prostě každý si s Tatraplánem přijde na své.







Dobrých modelů se dnes na světě dělá celá řada. Výjimečných však není mnoho. A právě mezi ty se nebojím Tatraplán zařadit. Jedná se o model z malosériové produkce s vynikajícím detailním zpracování karosérie. Konstruktérovi formy modelu se navíc podařilo vytvořit stylové křivky karosérie, které přesně vyjadřují charakter automobilových karosérií z poloviny 20. století.

Model Tatraplánu pokračuje v mapování historie československých sportovních vozů a monopostů ze 40. a 50. let 20. století, které vznikaly a závodily za železnou oponou. O jejich skutečných sportovních výkonech se však motoristický svět nikdy nedozvěděl z důvodu nepropustné hranice mezi východem a západem.











Mezi fotografie jsem pro porovnání zařadil také starší, kvalitní modely FARA, Tatry 607-1 a 607-2, na které Tatraplán přímo navazuje.

Článek napsal:
LS