Scalextric vs. MRRC Chaparral 2F
Posted by Pepino on January 14 2008 00:16:28

---

HISTORIE VOZU CHAPARRAL 2F

Před začátkem sezóny mistrovství světa ve vytrvalostních závodech 1967 se všeobecně předpokládalo, že největšími soupeři budou, tak jako v předcházejícím roce, automobilky Ford a Ferrari. Jaké bylo překvapení, když v prvním závodě sezóny 24 hodin v Daytoně stál na startu, hned vedle prvního Fordu Mk.II.B, bílý Chaparral 2F. Pozoruhodné bylo, že posádka Chaparralu ve složení Phil Hill – Mike Spence ztrácela na Ford posádky Dan Gurney – A.J.Foyt jen 0,26 sec! Krátce po startu se Chaparral 2F dostal do vedení, kde vydržel až do třetí hodiny závodu. Potom Phil Hill havaroval. Druhý Chaparral musel odstoupit v ranních hodinách pro poruchu 3. rychlostního stupně automatické převodovky.


Chaparral 2F, Brands Hatch 30. 7. 1967

Obdobný scénář měly i další závody v sezóně 1967. Většinou první místo na startovním roštu, čelní pozice v závodě a následný defekt převodovky. Chaparral 2F posádky Phil Hill – Mike Spence dojel v této sezóně pouze v závodě BOAC 500 6 Hour Race Brands Hatch 30.7.1967. V tomto závodě Chaparral 2F zvítězil v čase 6:00:26,0 před Ferrari 330 P4 posádky Chris Amon – Jackie Stewart s časem 6:01:24,6. Chaparral 2F získal v sezóně 1967 celkem 80 bodů a skončil v pořadí mistrovství světa značek na sedmém místě. Kdyby se uděloval titul mistra světa jen podle pořadí v kvalifikaci, získal by Chaparral 2F s přehledem první místo se ziskem 120 bodů. Je zajímavé, že v té době se do celkové klasifikace počítaly všechny body získané v závodě a polovina bodů z kvalifikace. Jednalo se o velmi rychlý vůz, který trpěl poruchou automatické převodovky.

KONSTRUKCE A TECHNICKÉ PARAMETRY VOZU CHAPARRAL 2F

Konstruktér Chaparralu Jim Hall z Texasu se na závodních tratích prezentoval v roce 1965 konstrukcí Chaparral 2A. Na konstrukci spolupracovali také Hap Sharp a letecký inženýr Andy Green. K vzájemné spolupráci Halla, Sharpa Greena se váže jedna zajímavá historka. Hall zcela správně uvažoval, že budoucnost stavby chassis závodních vozů bude v plastických hmotách. Přesvědčil Greena, že bude financovat obchod s jeho závodními čluny za podmínky, že Green poskytne své zkušenosti při stavbě monocoqu Chaparralu. Green souhlasil a to byl začátek plodné spolupráce, na jejímž začátku Chaparral 2A, který přivezl první vítězství z prestižního závodu 12H v Sebringu v roce 1965. V říjnu 1965 postavili Chaparral 2C s konvenčním chassis z aluminia, které bylo později přestavěno na standard 2E a používalo se v kanadsko – americkém mistrovství CAM-AM.

Oproti ostatním konstruktérům postavili Hall, Sharp a Green chassis svého vozu typu 2A z tzv. plastiky. Podvozek vznikl postupným vrstvením fólií ze skelných vláken a epoxidové pryskyřice, až bylo dosaženo požadované pevnosti. Osmiválcový motor Chevrolet byl vybaven třírychlostní automatickou převodovkou odvozenou z modelů General Motors. Ta dávala autu lepší vlastnosti na úkor mírného snížení výkonu motoru daným ztrátami v hydraulickém měniči momentu.

V roce 1966 byl Chaparral 2A přestavěn do standardu 2D. Hlavní změnou bylo zakrytí cocpitu a instalace tzv. „komína - airboxu“, který vytvářel náporové přeplňování a zvyšoval tím výkon motoru. Chaparral 2D s posádkou Phil Hill / Joachim Bonnier zvítězil v šestém závodě sezóny 1966 ADAC 1000 Kilometer Rennen, Nürburgring.


Chaparral 2A


Chaparral 2D


Chaparral 2F

V roce 1967 byl Chaparral 2D znovu přestavěn. Přestavbou vznikl revoluční Chaparral 2F, který byl díky svému mohutnému křídlu na vysokých vzpěrách nazývaný „bílým texaským ptákem“. Pozoruhodné bylo, že pilot mohl sklon spoileru nastavovat z cocpitu, čímž dosáhl optimálního přítlaku v zatáčkách a nastavení největšího úhlu křídla při brždění. Toto řešení okopíroval v roce 1968 Colin Chapman u Lotusu 49C, avšak FIA brzy nastavitelná křídla na dlouhých vzpěrách zakázala. Pro úplnost dodám, že objem osmiválcového motoru Chevrolet byl, po vzoru Fordu, zvýšen na objem 7 litrů.

Technické parametry Chaparralu 2F:

Chassis No.: 2F-001, 2F-002
Umístění motoru - uprostřed
Motor - Chevrolet 90° V 8 (hliníkový blok a hlava)
Objem - 6997 cc / 7 L
Ventily - 16 ventilů (2 ventily na válec)
Rozvod - OHV
Vrtání / zdvih - 107.9 mm / 95.2 mm
Kompresní poměr - 11.0:1
Karburátory - Weber 58 IDM
Plnění - Naturally Aspirated
Výkon - 525.00 BHP (386.4 KW) @ 6000.00 RPM
HP / litr - 75.0 BHP / Liter
Výkon/kg - 0,66 bhp / kg
Chassis - epoxy monocoque
Brzdy - kotoučové na všech kolech
Gearbox- GM / Chaparral 3 speed Automatic
Délka/šířka/výška - 3940 mm / 1780 mm / 990 mm
Rozvor/rozchod (p/z) - 2310 mm / 1400 mm / 1470 mm
Hmotnost - 795 kg

POROVNÁNÍ MODELŮ SCALEXTRIC A MRRC (1:32)









Porovnání obou modelů není jednoznačné. MRRC si jako vzor pro svůj model vzalo Chaparral 2F z Le Mans 1967. Model je relativně věrný.

Scalextric použil jako vzor Chaparral 2F z Brands Hatch 1967. Není to však zcela přesné, neboť Chaparral 2F byl sezóně 1967 opatřen krémovou barvou, nikoliv bílou jako na modelu Scalextric. Přesnější je uvést, že předlohou byl Chaparral 2F umístěný v Chaparral Museum v USA (v roce 2005 se účastnil Monterey Historic Races a v roce 2006 Goodwood Revival), který je po restaurování bílý. Jedná se o jediné dochované chassis Chaparral 2F z roku 1967 č. 2F-002. Pozoruhodné je, že chassis bylo přestavěno ze staršího chassis 2A-003 z roku 1966.



Rozměry modelů



Karosérie a interiér

Karosérie obou modelů jsou relativně věrné. Rozdíl je zejména v barevnosti a v provedení jednotlivých detailů. Model MRRC má některé detaily lépe propracované. Zásadní rozdíl spočívá např. v naznačení nasávání chladičů a sání motoru. U MRRC je detail relativně věrný (včetně barevnosti), u Scalextric je pouze naznačen profilací černého plastu. Výdechy chladičů jsou u MRRC provedeny včetně struktury chladiče, u Scalextric je chladící systém znázorněn hladkým bílým plastem. Naopak Scalextric použil pro mřížku nad motorem perforovaný plast, na rozdíl od MRRC, které nad motor umístilo pouze plast s rytým náznakem plastu.

Model Scalextric má funkční reflektory z LED diod (vpředu bílé a vzadu červené). MRRC má reflektory nefunkční, přední jsou oblepeny bezpečnostní páskou tak jako při skutečném závodě v Le Mans (No. 7 černou, No. 8 stříbrnou).

Interiér je u obou modelů relativně dobře propracován. U MRRC je součástí karosérie, u Scalextric je oddělený. Scalextric opatřil model hasícím přístrojem a hlavou pilota lépe odpovídajícím skutečným proporcím lidského těla.

Pneumatiky

Disky obou modelů jsou reálné, model MRRC má propracovanější detaily, včetně kvalitního označení pneumatik Firestone. Pneumatiky modelu Scalextric svou šířkou neodpovídají skutečnosti.

Rozměry pneumatik



Scalextric pneumatiky jsou hladké bez vzorku, uzpůsobené provozu na autodráze.
MRRC pneumatiky jsou profilované se vzorkem jako u skutečného vozu.

Chassis, motor, převody

Oba modely mají rozdílnou koncepci podvozků, umístění motorů a převodů.

Scalextric:
chassis je vyrobeno pouze pro model Chaparral 2F
chassis je ke karosérii přichyceno osmi šrouby
do podvozku je možné jednoduše vložit čip Scalextric Digital
motor Mabuchi SP 18000 ot./min. je umístěn rovnoběžně před zadní osou modelu
převodový poměr je 11:36
ložiska zadní osy jsou silikonová
chassis je osazeno plochým magnetem, který generuje přítlak 236 g.

MRRC:
chassis je univerzální (typ Sebring Series) a je vyrobeno nejen pro modely MRRC
chassis je ke karosérii přichyceno třemi šrouby
do podvozku není možné vložit jakýkoliv digitální čip, model je tedy určen pouze pro analogové autodráhy
motor (výrobce a výkon neuveden) je umístěn kolmo k zadní ose modelu, osa motoru je umístěna pod zadní osou
převodový poměr je 10:27
ložiska zadní osy jsou kovová
chassis je osazeno dvěma plochými magnety

Jízdní vlastnosti:

Oba modely jsou svými výrobci primárně předurčeny pro ježdění na plastové magnetické dráze. Proto byly zkoušeny na autodráze Scalextric classic, zcela opatřené krajnicemi a svodidly. Charakter zkušební tratě byl spíše technický, vyžadující dostatečný mechanický grip (záběr). Délka tratě 9,12 metru – tvar viz. příloha, standardní zdroje Scalextric, napětí 12V. Pro porovnání byly testovány také další dva modely Scalextric (Ferrari 330 P4 a Ford GT40 Mk.II) ze sezóny 1967.





Závěr:

Ze sběratelského hlediska se Chaparral 2F od MRRC jeví jako zajímavější. To je především dáno barvou modelu a vyšší kvalitou zpracování detailů. MRRC vyrobilo sběratelskou edici z Le Mans 1967 v počtu 1800 kusů. Sběratelská edice od Scalextric zatím chybí.

Z hlediska jízdních vlastností je jednoznačně lepší Scalextric. Dosahované časy byly o cca 8 – 10 % lepší než časy dosahované modelem MRRC. Zásluhu na tom měly bezesporu širší pneumatiky modelu Scalextric a také dlouholetá zkušenost firmy ve vývoji a výrobě modelů závodních automobilů.































Článek napsal:
LS
V případě zájmu o další informace pište na e-mailovou adresu: ls-architekt (zavináč) tiscali.cz

Prameny:
Autosport 1967
Motoristická současnost, příloha č. 1/ 1982
Archiv autora

Fotografie:
Autosport 1967
Ultimacarpage
vlastní

Poděkování:
Firmě Hornby Hobbies Limited za poskytnutí modelu Scalextric pro testování
Mgr. Liboru Červenému za překlad do anglického jazyka

English version:
Open in PDF