Nejplacatější rally speciál - BMW M1 od Fly Car Model (1)
Posted by Pepino on July 01 2008 08:41:17

---

Mezi veleúspěšné značky rallye sportu posledních 30 let určitě BMW nepatří, i když dvou vítězství přeci jen dosáhli.

V roce 1973 byl nasazován vůz BMW 2002Tii, se kterým vyhrál Rakouskou rallye Achim Warmbold (zajímavějším jménem je navigátor vítězné posádky, kterým byl Jean Todt, slavný to šéf Ferrari F1 teamu s Michaelem Schumacherem).

Pak se oficiální účast BMW přerušila na dlouhých 13 let, kdy v letech 1987-1990 ve WRC soutěžil vůz M3. I ten si připsal jedno vítězství, a to hned v roce 1987, kdy dosáhl vítězství na Rallye Korsika s posádkou Bernard Beguin – Jean-Jacques Lenne. Jinak ale BMW jen paběrkovalo, a je obecně málo známé, že i jeden z nejhezčích sportovních speciálů, určený primárně na okruhy, a první auto s přídomkem M v továrním kódu, tedy BMW M1, mělo svoji rallye verzi. Pro příznivce autodráhy není pak nijak obtížné se k této verzi dostat, má ji totižto v katalogu firma Fly, proslulý to výrobce kvalitních autodráhových modelů.



Já jsem se k tomuto BMW dostal víceméně náhodou, jelikož si na rallye auta vůbec nepotrpím. Na začátku byl nápad Pepina pořádat „hradeckou rallye ligu“, což znamená především pořídit si rallye auto, a pak to byla návštěva webu Ilpe s.r.o., distributora Fly v Česku. V akci tam byl nabízen právě model BMW M1 z rallye Korsika 1982, a to za 1080 Kč, což je vzhledem k průměrným cenám modelů tady velice sympatické, a nezadalo mi to obvyklý důvod k nákupu v Německu (kde stojí 40-42 EUR, bez poštovného).



Původně jsem uvažoval o nějakém typickém WRC (Subaru, Citroen, Peugeot, Ford, Mitsubishi atd.), ale Pepinova nechtěná poznámka, že stačí, aby to mělo pilota a navigátora mne spolu s příjemnou cenou a slabostí pro krásné žraločí tvary BMW M1 přesvědčila uvažovat o zakoupení právě tohoto autodráhového modelu.

Historie vzniku auta určeného pro závody skupiny 5, i jeho faktické neúčinkování v těchto závodech a následné „nouzové“ vytvoření série Procar je dostatečně známá, a to i z článku na stránkách tohoto webu. O rallye verzi jsem ale nikdy neslyšel, a proto jsem se pustil do hledání co nejvíce informací, přičemž mi Internet opět jednou dobře posloužil.

Za celým projektem nestála mateřská společnost z Mnichova, ale francouzský soukromník Hughes de Chaunac (zakladatel týmu Oreca, známého i ze současných LeMans). S podporou francouzské pobočky BMW (BMW France) byly upraveny na rallye verzi pouhá dvě auta. Obě byly registrovány ve Francii, konkrétně ve Versailles, v roce 1981. Po další tři roky (1981-83) se účastnily vybraných domácích rallye (jako úplně první byla Rallye du Var 1981), a na světové úrovni se představily pouze dvakrát, na rallye Korsika v letech 1982 a 1983.

Při první účasti vůz řídil Bernard Darniche a navigátorem byl Alain Mahé, soutěžili s číslem 10, a v červeno-bílo-zlatých barvách sponzorů Rothmans a Motul. Byla to velice zkušená posádka, neboť Darniche vyhrál na Korsice celkem pětkrát (75, 77, 78, 79, 81) a druhý skončil v roce 1976. Závod začali dobře, jeli na průběžné třetí pozici, ale nedokončili pro poruchu převodovky. Vítězem se stal Jean Ragnotti na Renaultu 5 Turbo. Při druhém nasazení na světové úrovni, o rok později (1983) už vůz pilotoval Bernard Beguin (rok předtím skončil s Porsche 911 třetí, a v roce 1987 na Korsice vyhrál s BMW M3) a navigátorem byl Jean-Jacques Lenne. Soutěžili s číslem 3, na voze ubyla zlatá barva i reklama cigaretám Rothmans, jinak převládající červeno-bílé zbarvení a nápisy Motul zůstali. Ale ani na druhý pokus BMW M1 závod nedokončil, tentokráte pro poruchu motoru, přitom opět měli na stupně vítězů. Nakonec ale první čtyři místa obsadili Lancie 037, a prvním byl Markku Alen. Ve francouzském šampionátu se BMW dařilo o něco lépe, dvakrát obsadili druhé místo, v rallye Lyon-Charbonierres ´83 a v Antibes rallye ´83.

Výsledky nebyly nijak oslňující, a pro pokračování v soutěžích byly nutné další úpravy, ale to na těch už se v Mnichově nechtěli podílet (bylo to předci jen už 5 let od uvedení modelu M1). Z celkově 49-ti vyrobených závodních vozů BMW M+, tedy byly v rallye verzi pouhé dva. Každopádně ale jeden těžce překonatelný superlativ pro toto auto stále platí. Byl to nejširší vůz účastnící se závodů WRC, neboť se svými 1925mm byl o dobrých 155mm širší než jiné WRC auta. O to víc je zajímavé jeho nasazení na Korsice, kde nemalá část rychlostních zkoušek vede úzkými uličkami horských městeček.

Teoreticky vybaven vědomostmi o předloze jsem se těšil na model. První dojem byl vskutku skvělý, červeno-bílo-zlaté zbarvení vozu sluší. Charakteristické vzezření přikrčeného dravce je taky v pořádku, model je skutečně hodně široký a hodně nízký. Jeho rozměry a těžiště ho tedy předurčují přímo z krabičky pro rychlé dráhy a velké zatáčky, kde určitě bude mít výhodu proti jiným rallye vozům (autodráha se nejezdí v úzkých uličkách).

K povinné výbavě patří magnet a taky „cigaretové obtisky“, ty jsou připevněné na spodní straně krabičky. Pro dokončení vozu v podobě z roku 1982 je pak nutné je standardní cestou (namáčením v teplé vodě) aplikovat na předepsaná místa. A nesmím zapomenout na netradiční dvě figurky, tedy netradiční vzhledem k obvyklému závodění BMW M1 například v sérii Procar, ale pochopitelně pro rallye je navigátor nezbytný. Základní podmínka pro Hradeckou rallye ligu se tedy tímto zdála být splněna, a já jsem model odkládal na poličku s tím, že ho o víkendu rozeberu, vyzkouším, prostě prověřím ho druhým pohledem.







Při montáži na podstavec mně ale udeřil do očí první nesoulad. Zatímco v roce 1982 na rallye Korsika vůz řídil Bernard Darniche, a tak je to uvedeno i na podstavci, na dveřích modelu je natištěno jméno Bernarda Beguina. První, velmi závažná chyba, byla tedy zjištěna už při „prvním“ pohledu, a jak to celé dopadlo s pohledem druhým, jak auto jezdí, jak vypadá uvnitř, jak odpovídá své předloze nebo jestli tam jsou anebo nejsou další příjemná, nebo nepříjemná překvapení, to už naleznete ve druhé části.

Článek napsal:
Marian