Vyzyvatel Porsche s krtkm dechem - Lancia LC2 (1. st)
Posted by Pepino on August 17 2008 14:21:42
st prvn, historie

Kdy jsem se rozhodl oprit svou starou autodrhu Ites (z roku 1978), aby i moje dti si mohli ut zvodn ve drce, tak prvn investice byla do rozen drhy. Jednoduchou cestou bylo zakoupen dalho veternskho setu, a kvli ovladam i napjecho a pechodovho setu Faro. Drha by tedy jaktak byla, ale zvodit na ni mohli jen ti star Itesy, kter vce drneli jako jeli. Musel jsem proto investovat do novho zvoku, a coby naprost neznalec trhu jsem nejdve erpal obecn informace o produktech z recenz a diskus na Internetu. Zhy jsem seznal, e autodrhov nadenci nejvce sklouj jednu znaku - Slot.it.

Rozhodl jsem se tedy prv pro vyzkouen modelu od tto znaky, a ze vech kter byly k dispozici se mi nejvce lbila Lancia LC2 ve lutm zbarven. Neznalho historie mne zaujala prv ta barva, prost se mi ta lut lbila. Nsledovalo pak testovn na drze, a zden nad neporovnatelnou rychlost s Itesem i klepnm podvozku na kadm spoji jednotlivch dl drhy. Lancia la pak na pl roku do skn a drha pela dlouhotrvajc rekonstrukc. S vydnm ervnov novinky od Slot.it, co je tovrn, bl Lancia LC2 v barvch Martini jsem se rozhodl tento model podn otestovat a piblit tenm nejen historii originlnch voz, ale i jeho plusy a mnusy jako autodrhovho modelu.







Firma Lancia nebyla novkem zvod, a to jak rallye, tak okruh, a dokonce byla historickm astnkem srie F1 v zatku 50. let, kdy j foval Gianni Lancia. Poslze j vlastnila skupina Italcementi, kter znaku skoro pivedla k bankrotu. Zachrncem se v roce 1969 stal Fiat, kter pi oivovn kdysi spn znaky vsadil na ve vech Ital - sport. Nejdve pili spchy v rallye (Fulvia a pedevm asn Stratos), a pak se znaka vrtila i na okruhy, V letech 1979-81 s modelem Lancia Beta Monte Carlo zskala tikrt po sob titul ve sv td v Mistrovstv svta znaek. S pezbrojovnm v rallye na model Lancia 037 na potku osmdestch let se veden spolenosti rozhodlo dobt i trn v Le Mans, a rozhodlo o postupnm vvoji zvodnho vozu skupiny C.





Na zatku vvoje stl model LC1, co byl spyder, vz s otevenm pilotnm prostorem a s motorem vychzejcm z spnho typu Beta Monte Carlo. Problmem byl jeho polovin objem oproti zvykm v nov skupin C, a proto se musela Lancia poohldnout v prvn ad po novm motoru. Nehledala daleko, ve skupin Fiat se nachzel i jin vrobce aut i motor s obrovskmi zvodnmi zkuenostmi, navc jeho pomoc jako dodavatele motor vyuili u v zatcch u Stratosu. Ano, byl to Ferrari, kde pro poteby vozu LC2 navrhli pout 2,4l osmivlec s dvma turbodmychadly. Na tuningu motoru se astnil dal znm zvodn specialista firma Abarth (upravil motor na 3l, s vkonem 805 kon), a nvrh asi byl sven firm Gianpaula Dallary (nyn znmho vrobce zvodnch monopostm, kter se proslavil navrenm Lamborghiny Miura). A tak v roce 1983 mohla Lancia konen oteven vyzvat Porsche v souboji o vldce skupiny C a zejmna o vtzstv v prestinm zvod Le Mans. Tm vyzyvatelem byl pak model LC2, a tovrn tm se po celou dobu aktivnho inkovn (sezony 1983, 84, 85) prezentoval v barvch Martini, a oficiln nzev tmu byl Martini-Lancia.

Ne ve ale probhalo tak, jak bylo zamleno. V Le Mans se v roce 1983 postavili na startovn rot ti tovrn vozy (s slem 4 to byla ist italsk posdka Michelle Alboreto, Teo Fabi a Alessandro Nannini, s slem 5 nastoupili Piercarlo Ghinzani, Hans Heyer, doplnn znovu Teo Fabim, a s slem 6 zase Alessandro Nannini, Jean-Claude Andruet a Paolo Barilla), piem v kvalifikaci prokzali svoji rychlost a zajeli celkem druh (slo 4), tvrt (slo 5) a tinct (slo 6) nejrychlej as. Proti nim ale stla smeka voz Porsche 956, a to nejenom obligtn tovrn tm se temi vozy, ale i spousta privtnch tm. Po 13 hodinch zvodu bylo pro Lancii rozhodnuto - vechny ti vozy pro mechanick problmy byly nuceni odstoupit, a to nejdve slo 4 v kole 27, pak slo 5 v kole 121 a nakonec i slo 6 v kole 135. Porsche tak drtiv smeklo konkurenci, kdy z prvnch deseti voz v cli bylo devt voz Porsche. Na prvnch dvou mstech byl pitom tovrn tm (vtzem byla posdka Vern Schuppan, Al Gilbert a Hurley Haywood), a jedin konkurent v destce byl vz Sauber C7 na devtm mst (a se ztrtou 33 kol na vtze).

Pro rok 1984 Lancia nechala upravit motor a vylepit aerodynamiku, s clem bt jet rychlej. Odveta ale nemohla bt stejn uspokojiv, nebo v roce 1984 Porsche nepihlsili do zvod tovrn tm, a tak konkurenci v Le Mans tvoili soukrom tmy s modely 956. Lancia se tak mon u dopedu ctila vtzem, a skuten se j ze zatku dailo. V kvalifikaci toti oba tovrn vozy (tet vz nejel jako tovrn ale byl nasazen soukromm tmem Scuderia Jolly Club v barvch BP Residence Malardeau) zajeli nejrychlej asy, kdy prvn byl vz slo 4, pilotovn pak posdkou Bob Wollek a Alessandro Nannini, a druh byl vz slo 5, s posdkou Paolo Barilla, Mauro Baldi a Hans Heyer. Lancia soukromho tmu se startovnm slem 6 se pak kvalifikovala jako tinct a jej posdku tvoili Xavier Lapeyre, Pierluigi Martini a Giuseppe Gabbiani. V samotnm zvod pak dokonce Bob Wollek a Alessandro Nannini byli na prbnm prvnm mst, ale mechanick problmy znamenali spoustu asu trvenho v boxu, a tak nakonec dokonili zvod na osmm mst. Ped nimi skonilo sedm voz Porsche 956, a vtzem se stal tm Joest Racing s posdkou Henri Pescarolo a Klaus Ludwig. Druh tovrn vz Lancie pro poruchu odstoupil v 275 kole, a privtn lut Lancia skonila dokonce v kole 117. Malou nplast na nespch pak bylo nejrychlej kolo zvodu, kter absolvoval Bob Wollek.



V roce 1985 byl tovrn tm Porsche opt mezi astnky, a premiru v Le Mans ml jeho model 962. Lancia se jet vce snaila, auto mlo viditeln zmnnou karoserii, jet vkonnj motor, a pro spch byl dokonce angaovn i vtz z roku 1984, Henri Pescarolo. Obligtn sla 4,5,6, byly opt pipraveny, ale nakonec z pihlench t tovrnch voz dolo k nasazen jen dvou. Posdka Bob Wollek, Alessandro Nannini a Lucio Cesario dila Lancii s slem 4, a posdka Henry Pescarolo a Mauro Baldi mla sven vz s slem 5, piem v kvalifikaci si vyjeli tet a sedm msto na startovnm rotu. V samotnm zvod po dobrm startu dokonce prvn ti kola Lancia vedla (Bob Wollek), ale nespolehlivost a tm i zbyten as strven v boxech znamenali opt ztrty, a oba vozy dojeli za sebou na estm (slo 4) a sedmm (slo 5) mst. Ped nimi jako obvykle sam Porsche, s privtnm tmem Joest Racing opt v ele (obhjen vtzstv s modelem 956). Nov model 962 tovrnho tmu pak skonil tet.

Po tomto nespchu se Lancia sthla ze zvodnch okruh a nikdy se u do Le Mans jako tovrn tm nevrtila, a rovn ukonila svoji ast v ampiontu skupiny C. Ve tech seznch doshla jen na dv vtzstv, to prvn bylo na 1000km v Imole (1983) v evropskm ampiontu s posdkou Teo Fabi a Hans Heyer, kde ale chybla pika z mistrovstv svta na ele s tovrnm tmem Porsche, a druh bylo na 1000 km Kyalami (1984) s posdkou Ricardo Patrese, Alessandro Nannini. I tady chybla konkurence, kdy byl v zvod pouze jedin vz Porsche privtnho tmu.

Po roce 1985 se vozy astnili zvod v barvch soukromch tm, a podstatn spch u nezaznamenali. Vdy byly rychl, s omezenou spolehlivost. Jako vyzyvatel Porsche tedy Lancia v relnm svt zvodn neuspla, ale me se o to znovu pokusit ve svt autodrhovch zvod. Stoj za n toti firma Slot.it, rovn vrobce model Porsche 956 a 962, take podmnky by mli mt stejn. Jak ale skuten Lancia LC2 na autodrze jezd, to se dozvte ve druh sti lnku, vetn letmho srovnn s Porsche 956.

lnek napsal:
Marian