|
|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
| 7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
| 14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
| 21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
| 28 |
29 |
30 |
31 |
|
|
|
 Narozeniny:
| |
|
|
|
|
|
 |
|
|
| | | Děčínská dvanáctihodinovka nečekaný úspěch |
| |
 |  Jetě někdy v zimních měsících tohoto roku se v hlavách zkuených a předních jezdců Krunohorského poháru Edy erbera a Tomáe Zedníčka zrodil nápad, uspořádat na Děčínské dráze dvanáctihodinovku. V minulých letech se pořádalo na severu Čech ji několik estihodinovek a to buď v kategorii historických, či novodobých Lemanovek.
Tentokrát to tedy měla být distance dvojnásobná a to v kategorii cestovních aut.
Na Děčínské dráze ná Podbabský tým ji jeden vytrvalostní estihodinový závod absolvoval a to na podzim loňského roku. Dojeli jsme na pátém a pro nás v té době úspěném pořadí. Od té doby jsme vak stále vylepovali nejen techniku jízdy, ale i ovladačů a naich vozítek a postupně v průběhu roku se dostávali na stále lepí místa v pořadí jednotlivců.
Pro tento rok jsme se tedy hodlali i lépe připravit na vytrvalostní závody a vytvořit i stálý a vyrovnaný tým. Kromě mne a syna Daniela, měl být součástí týmu i ná dalí velmi úspěný jezdec s bohatými zkuenostmi a to Honza vec. Jako první vytrvalostní závod tohoto roku měla být estihodinovka v Mostu s historickým autíčkem.
Bohuel Honza se z pracovních a rodinných důvodů asi 14dnů před startem omluvil. Na závod je toti bezpodmínečně nutné se dostavit ji den před samotnými závody, kdy se jede kvalifikace a hlavně se ladí autíčko dle konkrétní trati. Na závod jsem si ji v zaměstnání vyjednal dovolenou a tak jsme sháněli třetího do party, který by byl nejen ochoten s námi jet, ale byl i patřičně zapálený s námi absolvovat i jiné závody a hlavně ho pokud mono příli neomezovali jiné povinnosti. Měli jsme těstí, e se k nám do krouku před časem přihlásil nový člen Květa Maita, který měl ji zkuenosti ze závody digitálních drah SCX. Daniel mi o něm hned po prvním tréninku říkal, e jezdí velmi dobře. Začátkem dubna jsme se tedy vydali v nově sloeném týmu do Mostu.
Na zdejí technické trati jsme opět zopakovali nae loňské umístění tedy páté místo.
Dalí závod následoval na Děčínské trati a to Pohár Scalextric. Tato tra nám vyhovuje, protoe se klopenými zatáčkami podobá té naí a máme tedy na tento typ tratě nejenom natrénováno, ale hlavně naladěná autíčka. Výsledky tohoto závodu, přestoe je zde daleko slabí konkurence ne na Krunohoru, nám napověděly, e by nám chystaná dvanáctihodinovka mohla vyjít lépe. Zvlátě Květa se zde rozjel k výbornému výkonu a jeho pěkně připravená autíčka svědčila o jeho technických dovednostech, které si mohl přinést třeba i ze skutečných motocyklových či automobilových závodů, kterým se v minulosti věnoval.
V pátek 23. května jsme tedy dorazili do Děčína. Vechny posádky zde ji pilně trénovaly a my se usadily k poslednímu volnému stolu, který zde zbyl. Nejprve jsme se přivítali se známými závodníky ale také například s novou posádkou ze Slavkova doplněnou o jednoho z nejlepích tunérů mosteckého klubu Honzu Charváta. Po přivítání pořadatelem Edou erberem nám bylo sděleno, e jedna posádka účast odřekla, a tak byla vytvořena nová posádka sloená pouze ze áčků. Poté jsme vybalili své nářadí a Květa nám předvedl své připravené autíčko, se kterým jsme se dohodli startovat. Ihned poté se odebral k Tomái Zedníčkovi a zakoupil motor za 280,-Kč, který ihned do vozítka zamontoval a jali jsme se trénovat. Vichni tři jsme si jej vyzkoueli ale pak jsme raději trénovali s jinými auty aby soutění vůz zůstal neopotřebovaný. Krátce po deváté večerní hodině se z večeře vrátilo zdravé jádro pořadatelů a seznámilo nás se změnou v pravidlech , kterou navrhují a to, e přestávky mezi drákami budou pouze minutové, take případné opravy budou probíhat větinou v soutěním čase. Souhlasily jsme s tímto rozhodnutím, nic jiného nám také nezbývalo. No, navrhovatelé této změny si na sebe uili bič sami, jak se pak v závodě potvrdilo a postihlo to hlavně je.
Pak jsme se ji připravili na kvalifikaci, která probíhala vlastně jako závod na 8 x l minutu s tím, e se sečte počet kol vech tří závodníků týmu. Tak jak jsme se předem dohodli začal Dany, pak Květa a naposledy já. K tomuto pořadí jsme dospěli po reálném zhodnocení naich jednotlivých schopností. Dany dokáe hned od startu dret tempo s nejlepími a mě zase chvíli trvá ne se zajedu a chytím rytmus. Květa je univerzál, take mu to bylo jedno.
Hned po závodě prvních členů se projevili u řady favoritů technické problémy. Nae autíčko skvěle připravené Květou fungovalo perfektně a kvalifikaci jsme vyhráli s náskokem asi 5 kol. Po tomto překvapení začala větina posádek upravovat znovu vozy a měnit motory.
Mostecký Honza Charvát, který se s námi vdy ochotně podělil o své technické poznatky nám v ertu řekl něco v tom smyslu, e nám asi v minulosti neměl radit. Pak jsme si jako první posádka vybrali dráku na kterém budeme vytrvalostní závod začínat. Protoe se nejel pauzírák a motor vlastně nebude mít ádnou přestávku na vychladnutí, bylo celkem jedno kde budeme začínat ale domluvili jsme se, e si na začátek vybereme spíe krajní obtínějí dráky a končit budeme na rychlých. Pak jsme si začali chystat lůka. Eda erber mi opět připravil protekční matraci nebo ví o mých problémech s ploténkou a dokonce mi jetě musel obstarat dva spací pytle, nebo jsem si je z domova jaksi opomněl přivézt. Ke spánku jsme se dostali asi a kolem jedné hodiny ale někteří závodníci dále tunili a nejdéle asi Zdeněk Hába, který zhasínal ve tři hodiny ráno.
Probrali jsme se okolo sedmé a to tedy zbývala hodina do startu. Sám jsem si jetě objel asi jen tři kola a nechal trénování, protoe u to asi nemělo smysl. Pořádně se rozjezdím a při závodě a budu na to mít čtyři hodiny čistého času. Startovní nervozita stoupala. Květa promazával naeho Peugeota, já jsem čistil a zabruoval ovladače a Dany se soustřeďoval na start. V osm hodin a pět minut bylo odstartováno.
Začali jsme na druhé vnitřní dráce. Větina vyrazila jako při sprintu a Dany se drel na čtvrtém místě, protoe se hned po startu nechtěl namíchat do nějakého karambolu. Po prvních kolech se na čele drela jedna ze tří mosteckých posádek, která jela s Jaguárem. Zvuk který toto autíčko vydávalo vak nesvědčil o dobře seřízeném převodu, co se později projevilo. Dany se postupně propracovával dopředu a po půl hodině, přestoe neměl nejrychlejí dráku předával Květovi ji na prvním místě. Monitor počítače vak dle prognózy znázorňoval místo druhé ale na druhého jsme ve skutečnosti měli náskok jednoho kola.
Květa hned po přejmutí autíčka v nejrychlejí zatáčce snad z velké nervozity vypadl, ale pak se parádně rozjezdil a náskok a do mého přejmutí zvýil. První kola, kterými jsem zahajoval svoji účast v závodě jsem jel opatrně a snail se v nich přesně trefit do brzdy, kterou jsem v tu dobu jetě dolaďoval. Autíčko vak jelo nádherně. Poslouchalo takříkajíc na slovo a nikdo z ostatních závodníků se nedokázal naeho auta udret. Buď to vzdal, zvolnil a nebo vypadnul. Také jsme kadý párkrát vypadli ale udret půlhodinu plnou koncentraci umí snad jedině Vláďa Basák. I ten vak se svoji posádkou výrazně ztrácel. Opět jsem zvýil náskok. Po hodině a půl jsme si v minutové pauze vyměnili dráku. Já jsem těsně před vypnutím zastavil u Květy v zatáčce, kde zrovna nasazoval. Ten provedl rychlou údrbu vozítka, tedy promazal loiska, očistil a zkontroloval kartáče a nalepil lepíka.
Dany se připojil na černou, krajní dráku, ze které jsme měli největí obavy. Dany se vak opět skvělou jízdou nepropadl, naopak opět o nějaké to kolo náskok zvýil, stejně jako po něm Květa a opět zase já. Černá dráka se mi jela úplně skvěle a jestli si dobře vzpomínám, tak jsem se na ní odlepil od druhé posádky o dalích pět kol. U ostatních soupeřů se začali projevovat technické problémy. Most 3 měl problémy s převodem a Most 1 neustále měnil kartáčky, které se na zdejí dráze, kde je pouito stínění dost sjídějí. My jsme rovně také opotřebovali kartáče ale snaili jsme se jejich výměnu co nejvíce oddálit a udělat si na to dostatečný časový náskok. Z ostatních soupeřů jsme tedy u jen sledovali posádky Mostu 2, který se drel na druhém místě a domácího týmu Spirit. Tyto dva týmy spolu sváděli souboj a zvlátě domácí pořadatel a lídr této stáje Eda erber se neustále snail dotahovat a tlačit na druhou pozici. Jeliko jsme spolu pravidelně jezdili ve stejné skupině mohl jsem dobře sledovat jeho jízdu a snahu.
V určité chvíli jsem si viml, e Eda sleduje při jízdě mé autíčko, přestoe v blízkosti mého auta se jeho auto nenacházelo. Ke veobecnému veselí se přilo na to, e se Eda spletl a asi dvě kola řídil své auto podle mé jízdy. Mezitím mu nasazovači několikrát nasadili to jeho vypadávané. Inu i to se stane nebo obě auta byly stejného typu a zbarvení. Asi po třetím střídání mě vak potkala technická závada na ovladači. Vzhledem k tomu, e Dan je levák a tlačí na páčku ovladače z opačné strany ne je navren tiák, dochází k vydření dráky ve stopě kontaktu. Proto jsme si ovladač vyměnili a já tedy pouíval jeho, který jsem se snail vdy po kadé jízdě vyčistit a přebrousit. Přesto se mi vak v jednu chvíli ovladač před kontaktem brzdy přidřel. Ovladač jsem proto za jízdy vyměnil, za ji předem připravený, nebo jsme s touto závadou předem počítali. Ztratil jsem výměnou tak maximálně dvě kola.
Blíila se polovina závodu a my měli náskok okolo 50 kol. Cítili jsme ji vichni, e jedeme na vítězství ale stále nás mohla potkat nějaká pohroma. Kdy počítám, e za minutu ujedu asi 7 kol měli jsme v tu dobu náskok asi 7minut. Výměna motoru se dá stihnout do pěti minut ale přesto jsme jetě vyhráno neměli. Řekl jsem ostatním, e budu klidný a budeme mít náskok aspoň sta kol. Těsně před polovinou závodu, kdy jsem opět řídil já byly nae kartáče ji v alostném stavu. Kontakt s kolejnicemi procházel jen mezi několika drátky, a autíčko začalo vynechávat. Květa si tedy připravil nářadí a já zastavil v jeho blízkosti asi minutu a půl před koncem svého časového úseku. Do začátku dalí dráky kartáčky Květa stihnul vyměnit, take jsme ztratili asi jen deset kol náskoku a Dany, který byl na řadě, načal druhou estihodinovku. Kupodivu nikdo z nás necítil ádnou únavu a to asi proto, e jsme se pohybovali na pici a to vám dodává energii a elán. Posádce Mostu 1 dola po polovině závodu trpělivost s neustále opotřebovávanými kartáčky a ze závodu odstoupili. Bohuel kromě áka z jejich posádky odeli zapít zklamání do restaurace, take chvílemi byly problémy s nasazovači.
Kupodivu osádka ZZZ tedy Tomá a Matyá Zedníčkovi spolu s Erikem Zieglerem, o kterých větina z nás pochybovala, e náročný závod vydrí a do konce, odvedla perfektní práci nejen jako jezdci ale i jako nasazovači. Vzhledem k jejich nevelkému vzrůstu byly vyuíváni k nasazování do nejobtínějího místa na trati a vdy jeden z nich půl hodiny klečel v předklonu a spolehlivě nasazoval vypadnuví autíčka, která skončila pod mostem. S odstupem několika dní hodnotím jejich odvedený výkon za obdivuhodný a děkuji jim za to.
My jsme se tedy dále ubírali s najíděnými koly k vysněnému vítězství. Trochu nám zatrnulo asi dvě hodiny před koncem, kdy se Danymu najednou autíčko zastavilo. Ihned jsme se k němu vrhli a zkontrolovali kartáče. Ty byli jetě v pořádku a tak jsme běel zkontrolovat ovladač. Ihned jsem viděl utrený přívodní kabel k jezdci a tak Dany vyměnil ovladač za jiný a dále v klidu pokračoval. Problémy s ovladači vak měli i jiní, protoe při tak dlouhém závodě se nějaké ty závady dají očekávat. Naposledy jsme pak měnili kartáčky opět se stejnou taktikou jako v prvém případě a kdy jsme měli náskok ji přes sto kol začali jsme si jízdu vychutnávat. Měl jsem to těstí, e jsem závod ukončoval. Prvá tři místa byla u s největí pravděpodobností rozhodnuta. Stačilo mi odjet něco málo přes čtvrt hodiny a pak se mohlo nae auto klidně zastavit. Opravdu jsem si poslední minuty skvěle vychutnal a spolu se Standou Zeleným a Edou erberem jsme si na trati i trochu zařádili. Na poslední kola se do volné dráky zařadil Vláďa Basák se safety carem a my se seřadili dle pořadí za ním. Za velkého potlesku jsme dojeli poslední vteřiny náročného závodu.
Přili gratulace a předání nádherných pohárů, které jsme převzali od nejmladích jezdců.
Nae vítězství jsme si pak vychutnávali při návratu domů. Myslím, e hlavní podíl na něm mělo skvěle připravené Květovo auto a také ná naprosto vyrovnaný výkon, při kterém kadý z nás dokázal přednosti auta vyuít. A v neposlední řadě při nás stálo i těstí, e jsme se vyhnuly závanějím technickým problémům, či nějaké velké havárii na trati, při které by se auto mohlo pokodit. Uvědomuji si také, e tento triumf se v budoucnu u nemusí opakovat, zvlátě kdy si nás teď soupeři budou pravděpodobně více hlídat. Ale hlavně jsme si závodní víkend opět perfektně uili a těíme se hned na ten následující, který se koná na stejné trati.
Autodráze zdar !
Článek napsal:
Jiří Hameta
Převzato z:
Slot Speedway of Thereban
 | |
|  |
|
|
dne May 30 2008 08:45:33
Bezvadný výsledek v barvách Podbaby , jetě jednou gratuluji. O to víc lituji vlastní neúčasti... |
dne May 30 2008 10:33:04
Mohl jsem být přítomen pouze na poslední hodinu. I tak se mi závod líbil a závěrečný "pochod" za safety carem právem vyvolal potlesk přítomných, kteří ocenili nejen tuto "parádu", ale i odvedené výkony. Gratuluji. |
dne May 30 2008 20:50:12
No vida, e to funguje a dají se jet i dlouhé závody s komerčkama.
V poslední době je vidět, e Podbaba jede a je na nich vidět, e jezdí na dřevě a tím pěkně doladí i auta.
Gratuluju k úspěchu a jen tak dál.
Na poslední fotce je vidět , e u toho vítězný tým měl dost, kdy se ani nicmoc neradují . |
| |
|
|
| Pro odeslání je nutné být přihláen.
| |
|
|
|
|
Zapomněli jste heslo? Zaádejte o nové zde.
| |
|
|
|
12
Setkání Liboovice
| |
|
|
| Pro zaslání musíte být přihláen.
Dosud ádné vzkazy.
| |
|
|
|  Hosté: 20
ádný člen online
Registr. členů klubu: 255
Neaktivovaných členů: 0
Nejnovějí člen: Gobio
| |
|
|
|
v6.01.18 © 2003-2005 | Original style by yassineb :: Ported for PHP-Fusion by: 
