AUTODRÁHA ON-LINE / SLOTCARSWORLD.CZ - Internetov� server o autodr�h�ch
  
ÚvodnĂ­ strĂĄnka ::  ČlĂĄnky ::  Seznam krĂĄtkĂ˝ch zprĂĄv ::  DiskuznĂ­ fĂłrum ::  Fotogalerie ::  Ke staĹženĂ­ ::  Odkazy ::  VyhledĂĄvĂĄnĂ­
December 25 2024 07:56:06 
 
Kalendář
PoÚtStČtSoNe
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31
ZÁVODY

1:32
Porsche Cup
Krušnohorský pohár
Moravská liga
Slovakia Cup

POSLEDNÍ ČLÁNKY
Test Corvette C5R Fl...
Aston Martin DBR9 – ...
Test TATRA T602 Tatr...
Porsche 997 RSR od F...
Test TATRA 607/2 (FA...
VW Golf Gr.2 "KAMEI"...
Jak vznikají modely ...
Slotlandia 2011
Dodge Charger 500 od...
Scaleauto Porsche 91...
Flyslot cars Ferrari...
SCX Volkswagen Touar...
SCX Aston Martin DBR9
SCX Aston Martin - p...
GSLOT - Nová značka ...
KLUBY A KROUŽŽKY
AMC Podbaba 132
Česká Třebová
DDM Hradec Králové
MC SRC Most
Pražský klub SCX
SCRC - Praha 7
SRC Brno
KONTAKTY
MEDIA

 
Děčínská dvanáctihodinovka – nečekaný úspěch
 
ZávodyJeště někdy v zimních měsících tohoto roku se v hlavách zkušených a předních jezdců Krušnohorského poháru Edy Šerbera a Tomáše Zedníčka zrodil nápad, uspořádat na Děčínské dráze dvanáctihodinovku. V minulých letech se pořádalo na severu Čech již několik šestihodinovek a to buď v kategorii historických, či novodobých „Lemanovek“.

Tentokrát to tedy měla být distance dvojnásobná a to v kategorii cestovních aut.

Na Děčínské dráze nᚠPodbabský tým již jeden vytrvalostní šestihodinový závod absolvoval a to na podzim loňského roku. Dojeli jsme na pátém a pro nás v té době úspěšném pořadí. Od té doby jsme však stále vylepšovali nejen techniku jízdy, ale i ovladačů a našich vozítek a postupně v průběhu roku se dostávali na stále lepší místa v pořadí jednotlivců.

Pro tento rok jsme se tedy hodlali i lépe připravit na vytrvalostní závody a vytvořit i stálý a vyrovnaný tým. Kromě mne a syna Daniela, měl být součástí týmu i nᚠdalší velmi úspěšný jezdec s bohatými zkušenostmi a to Honza Švec. Jako první vytrvalostní závod tohoto roku měla být šestihodinovka v Mostu s historickým autíčkem.

Bohužel Honza se z pracovních a rodinných důvodů asi 14dnů před startem omluvil. Na závod je totiž bezpodmínečně nutné se dostavit již den před samotnými závody, kdy se jede kvalifikace a hlavně se ladí autíčko dle konkrétní trati. Na závod jsem si již v zaměstnání vyjednal dovolenou a tak jsme sháněli třetího do party, který by byl nejen ochoten s námi jet, ale byl i patřičně zapálený s námi absolvovat i jiné závody a hlavně ho pokud možno příliš neomezovali jiné povinnosti. Měli jsme štěstí, že se k nám do kroužku před časem přihlásil nový člen Květa Mašita, který měl již zkušenosti ze závody digitálních drah SCX. Daniel mi o něm hned po prvním tréninku říkal, že jezdí velmi dobře. Začátkem dubna jsme se tedy vydali v nově složeném týmu do Mostu.

Na zdejší technické trati jsme opět zopakovali naše loňské umístění tedy páté místo.

Další závod následoval na Děčínské trati a to Pohár Scalextric. Tato tra nám vyhovuje, protože se klopenými zatáčkami podobá té naší a máme tedy na tento typ tratě nejenom natrénováno, ale hlavně naladěná autíčka. Výsledky tohoto závodu, přestože je zde daleko slabší konkurence než na Krušnohoru, nám napověděly, že by nám chystaná dvanáctihodinovka mohla vyjít lépe. Zvláště Květa se zde rozjel k výbornému výkonu a jeho pěkně připravená autíčka svědčila o jeho technických dovednostech, které si mohl přinést třeba i ze skutečných motocyklových či automobilových závodů, kterým se v minulosti věnoval.

V pátek 23. května jsme tedy dorazili do Děčína. Všechny posádky zde již pilně trénovaly a my se usadily k poslednímu volnému stolu, který zde zbyl. Nejprve jsme se přivítali se známými závodníky ale také například s novou posádkou ze Slavkova doplněnou o jednoho z nejlepších tunérů mosteckého klubu Honzu Charváta. Po přivítání pořadatelem Edou Šerberem nám bylo sděleno, že jedna posádka účast odřekla, a tak byla vytvořena nová posádka složená pouze ze žáčků. Poté jsme vybalili své nářadí a Květa nám předvedl své připravené autíčko, se kterým jsme se dohodli startovat. Ihned poté se odebral k Tomáši Zedníčkovi a zakoupil motor za 280,-Kč, který ihned do vozítka zamontoval a jali jsme se trénovat. Všichni tři jsme si jej vyzkoušeli ale pak jsme raději trénovali s jinými auty aby soutěžní vůz zůstal neopotřebovaný. Krátce po deváté večerní hodině se z večeře vrátilo „zdravé jádro“ pořadatelů a seznámilo nás se změnou v pravidlech , kterou navrhují a to, že přestávky mezi drážkami budou pouze minutové, takže případné opravy budou probíhat většinou v soutěžním čase. Souhlasily jsme s tímto rozhodnutím, nic jiného nám také nezbývalo. No, navrhovatelé této změny si na sebe ušili bič sami, jak se pak v závodě potvrdilo a postihlo to hlavně je.

Pak jsme se již připravili na kvalifikaci, která probíhala vlastně jako závod na 8 x l minutu s tím, že se sečte počet kol všech tří závodníků týmu. Tak jak jsme se předem dohodli začal Dany, pak Květa a naposledy já. K tomuto pořadí jsme dospěli po reálném zhodnocení našich jednotlivých schopností. Dany dokáže hned od startu držet tempo s nejlepšími a mě zase chvíli trvá než se „zajedu“ a chytím rytmus. Květa je univerzál, takže mu to bylo jedno.

Hned po závodě prvních členů se projevili u řady favoritů technické problémy. Naše autíčko skvěle připravené Květou fungovalo perfektně a kvalifikaci jsme vyhráli s náskokem asi 5 kol. Po tomto překvapení začala většina posádek upravovat znovu vozy a měnit motory.

Mostecký Honza Charvát, který se s námi vždy ochotně podělil o své technické poznatky nám v žertu řekl něco v tom smyslu, že nám asi v minulosti neměl radit. Pak jsme si jako první posádka vybrali drážku na kterém budeme vytrvalostní závod začínat. Protože se nejel pauzírák a motor vlastně nebude mít žádnou přestávku na vychladnutí, bylo celkem jedno kde budeme začínat ale domluvili jsme se, že si na začátek vybereme spíše krajní obtížnější drážky a končit budeme na rychlých. Pak jsme si začali chystat lůžka. Eda Šerber mi opět připravil protekční matraci nebo ví o mých problémech s ploténkou a dokonce mi ještě musel obstarat dva spací pytle, nebo jsem si je z domova jaksi opomněl přivézt. Ke spánku jsme se dostali asi až kolem jedné hodiny ale někteří závodníci dále tunili a nejdéle asi Zdeněk Hába, který zhasínal ve tři hodiny ráno.

Probrali jsme se okolo sedmé a to tedy zbývala hodina do startu. Sám jsem si ještě objel asi jen tři kola a nechal trénování, protože už to asi nemělo smysl. Pořádně se rozjezdím až při závodě a budu na to mít čtyři hodiny čistého času. Startovní nervozita stoupala. Květa promazával našeho Peugeota, já jsem čistil a zabrušoval ovladače a Dany se soustřeďoval na start. V osm hodin a pět minut bylo odstartováno.

Začali jsme na druhé vnitřní drážce. Většina vyrazila jako při sprintu a Dany se držel na čtvrtém místě, protože se hned po startu nechtěl namíchat do nějakého karambolu. Po prvních kolech se na čele držela jedna ze tří mosteckých posádek, která jela s Jaguárem. Zvuk který toto autíčko vydávalo však nesvědčil o dobře seřízeném převodu, což se později projevilo. Dany se postupně propracovával dopředu a po půl hodině, přestože neměl nejrychlejší drážku předával Květovi již na prvním místě. Monitor počítače však dle prognózy znázorňoval místo druhé ale na druhého jsme ve skutečnosti měli náskok jednoho kola.

Květa hned po přejmutí autíčka v nejrychlejší zatáčce snad z velké nervozity vypadl, ale pak se parádně rozjezdil a náskok až do mého přejmutí zvýšil. První kola, kterými jsem zahajoval svoji účast v závodě jsem jel opatrně a snažil se v nich přesně trefit do brzdy, kterou jsem v tu dobu ještě dolaďoval. Autíčko však jelo nádherně. Poslouchalo takříkajíc na slovo a nikdo z ostatních závodníků se nedokázal našeho auta udržet. Buď to vzdal, zvolnil a nebo vypadnul. Také jsme každý párkrát vypadli ale udržet půlhodinu plnou koncentraci umí snad jedině Vláďa Basák. I ten však se svoji posádkou výrazně ztrácel. Opět jsem zvýšil náskok. Po hodině a půl jsme si v minutové pauze vyměnili drážku. Já jsem těsně před vypnutím zastavil u Květy v zatáčce, kde zrovna nasazoval. Ten provedl rychlou údržbu vozítka, tedy promazal ložiska, očistil a zkontroloval kartáče a nalepil lepíka.

Dany se připojil na černou, krajní drážku, ze které jsme měli největší obavy. Dany se však opět skvělou jízdou nepropadl, naopak opět o nějaké to kolo náskok zvýšil, stejně jako po něm Květa a opět zase já. Černá drážka se mi jela úplně skvěle a jestli si dobře vzpomínám, tak jsem se na ní odlepil od druhé posádky o dalších pět kol. U ostatních soupeřů se začali projevovat technické problémy. Most 3 měl problémy s převodem a Most 1 neustále měnil kartáčky, které se na zdejší dráze, kde je použito stínění dost sjíždějí. My jsme rovněž také opotřebovali kartáče ale snažili jsme se jejich výměnu co nejvíce oddálit a udělat si na to dostatečný časový náskok. Z ostatních soupeřů jsme tedy už jen sledovali posádky Mostu 2, který se držel na druhém místě a domácího týmu Spirit. Tyto dva týmy spolu sváděli souboj a zvláště domácí pořadatel a lídr této stáje Eda Šerber se neustále snažil dotahovat a tlačit na druhou pozici. Jelikož jsme spolu pravidelně jezdili ve stejné skupině mohl jsem dobře sledovat jeho jízdu a snahu.

V určité chvíli jsem si všiml, že Eda sleduje při jízdě mé autíčko, přestože v blízkosti mého auta se jeho auto nenacházelo. Ke všeobecnému veselí se přišlo na to, že se Eda spletl a asi dvě kola řídil své auto podle mé jízdy. Mezitím mu nasazovači několikrát nasadili to jeho vypadávané. Inu i to se stane nebo obě auta byly stejného typu a zbarvení. Asi po třetím střídání mě však potkala technická závada na ovladači. Vzhledem k tomu, že Dan je levák a tlačí na páčku ovladače z opačné strany než je navržen tišák, dochází k vydření drážky ve stopě kontaktu. Proto jsme si ovladač vyměnili a já tedy používal jeho, který jsem se snažil vždy po každé jízdě vyčistit a přebrousit. Přesto se mi však v jednu chvíli ovladač před kontaktem brzdy přidřel. Ovladač jsem proto za jízdy vyměnil, za již předem připravený, nebo jsme s touto závadou předem počítali. Ztratil jsem výměnou tak maximálně dvě kola.

Blížila se polovina závodu a my měli náskok okolo 50 kol. Cítili jsme již všichni, že jedeme na vítězství ale stále nás mohla potkat nějaká pohroma. Když počítám, že za minutu ujedu asi 7 kol měli jsme v tu dobu náskok asi 7minut. Výměna motoru se dá stihnout do pěti minut ale přesto jsme ještě vyhráno neměli. Řekl jsem ostatním, že budu klidný až budeme mít náskok aspoň sta kol. Těsně před polovinou závodu, kdy jsem opět řídil já byly naše kartáče již v žalostném stavu. Kontakt s kolejnicemi procházel jen mezi několika drátky, a autíčko začalo vynechávat. Květa si tedy připravil nářadí a já zastavil v jeho blízkosti asi minutu a půl před koncem svého časového úseku. Do začátku další drážky kartáčky Květa stihnul vyměnit, takže jsme ztratili asi jen deset kol náskoku a Dany, který byl na řadě, načal druhou šestihodinovku. Kupodivu nikdo z nás necítil žádnou únavu a to asi proto, že jsme se pohybovali na špici a to vám dodává energii a elán. Posádce Mostu 1 došla po polovině závodu trpělivost s neustále opotřebovávanými kartáčky a ze závodu odstoupili. Bohužel kromě žáka z jejich posádky odešli zapít zklamání do restaurace, takže chvílemi byly problémy s nasazovači.

Kupodivu osádka ZZZ tedy Tomᚠa MatyᚠZedníčkovi spolu s Erikem Zieglerem, o kterých většina z nás pochybovala, že náročný závod vydrží až do konce, odvedla perfektní práci nejen jako jezdci ale i jako nasazovači. Vzhledem k jejich nevelkému vzrůstu byly využíváni k nasazování do nejobtížnějšího místa na trati a vždy jeden z nich půl hodiny klečel v předklonu a spolehlivě nasazoval vypadnuvší autíčka, která skončila pod mostem. S odstupem několika dní hodnotím jejich odvedený výkon za obdivuhodný a děkuji jim za to.

My jsme se tedy dále ubírali s najížděnými koly k vysněnému vítězství. Trochu nám zatrnulo asi dvě hodiny před koncem, kdy se Danymu najednou autíčko zastavilo. Ihned jsme se k němu vrhli a zkontrolovali kartáče. Ty byli ještě v pořádku a tak jsme běžel zkontrolovat ovladač. Ihned jsem viděl utržený přívodní kabel k jezdci a tak Dany vyměnil ovladač za jiný a dále v klidu pokračoval. Problémy s ovladači však měli i jiní, protože při tak dlouhém závodě se nějaké ty závady dají očekávat. Naposledy jsme pak měnili kartáčky opět se stejnou taktikou jako v prvém případě a když jsme měli náskok již přes sto kol začali jsme si jízdu vychutnávat. Měl jsem to štěstí, že jsem závod ukončoval. Prvá tři místa byla už s největší pravděpodobností rozhodnuta. Stačilo mi odjet něco málo přes čtvrt hodiny a pak se mohlo naše auto klidně zastavit. Opravdu jsem si poslední minuty skvěle vychutnal a spolu se Standou Zeleným a Edou Šerberem jsme si na trati i trochu zařádili. Na poslední kola se do volné drážky zařadil Vláďa Basák se safety carem a my se seřadili dle pořadí za ním. Za velkého potlesku jsme dojeli poslední vteřiny náročného závodu.

Přišli gratulace a předání nádherných pohárů, které jsme převzali od nejmladších jezdců.

Naše vítězství jsme si pak vychutnávali při návratu domů. Myslím, že hlavní podíl na něm mělo skvěle připravené Květovo auto a také nᚠnaprosto vyrovnaný výkon, při kterém každý z nás dokázal přednosti auta využít. A v neposlední řadě při nás stálo i štěstí, že jsme se vyhnuly závažnějším technickým problémům, či nějaké velké havárii na trati, při které by se auto mohlo poškodit. Uvědomuji si také, že tento triumf se v budoucnu už nemusí opakovat, zvláště když si nás teď soupeři budou pravděpodobně více hlídat. Ale hlavně jsme si závodní víkend opět perfektně užili a těšíme se hned na ten následující, který se koná na stejné trati.

Autodráze zdar !

Článek napsal:
Jiří Hameta

Převzato z:
Slot Speedway of Thereban







Komentáře
sutor dne May 30 2008 08:45:33
Bezvadný výsledek v barvách Podbabysmiley, ještě jednou gratuluji. O to víc lituji vlastní neúčasti...
Ivan dne May 30 2008 10:33:04
Mohl jsem být přítomen pouze na poslední hodinu. I tak se mi závod líbil a závěrečný "pochod" za safety carem právem vyvolal potlesk přítomných, kteří ocenili nejen tuto "parádu", ale i odvedené výkony. Gratuluji.
JMS dne May 30 2008 20:50:12
No vida, že to funguje a dají se jet i dlouhé závody s komerčkama.
V poslední době je vidět, že Podbaba jede a je na nich vidět, že jezdí na dřevě a tím pěkně doladí i auta.
Gratuluju k úspěchu a jen tak dál.
Na poslední fotce je vidět , že už toho vítězný tým měl dost, když se ani nicmoc neradují .smiley
Vlož komentář
Pro odeslání je nutné být přihlášen.
INFORMACE
PRAVIDLA WEBU
Copyright, autorská práva
Administrátoři

TOPlist

DDM HRADEC KRÁLOVÉ

Seznam novinek
Kalendář
BPA Gallardo + Výsledky
O DDM Barák

PŘIHLÁŠENÍ
Jméno

Heslo



Zapomněli jste heslo?
Zažádejte o nové zde.
NÁHODNÁ FOTOGRAFIE
02
02
Škoda 130 RS
RYCHLÝ VZKAZ
Pro zaslání musíte být přihlášen.

Dosud žádné vzkazy.
PŘÍTOMNI
Hosté: 49
Žádný člen online

Registr. členů klubu: 255
Neaktivovaných členů: 0
Nejnovější člen: Gobio