|
|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
|
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
| 6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
| 13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
| 20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
| 27 |
28 |
29 |
30 |
31 |
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
|
|
| | | Závod ELGAS CUP PARDUBICE 2012 ovládly výhradně karoserie od BPA Slot Racing |
| |
 |  Na magické datum 5.5.2012 byl na autodráze v Pardubicích naplánován nový vytrvalostní závod dvoučlenných týmů nazvaný Elgas Cup Pardubice 2012. Kdo přijel, rozhodně neprohloupil, nebo cílem organizátorů bylo uspořádat zajímavé závody v příjemné atmosféře, a to se rozhodně podařilo. Pro ty, kteří nepřijeli, pár postřehů.
Z původních 12 přihláených týmů se jeden omluvil pro mnoství aktivit a jeden z týmů doznal změn v poslední den, nicméně účast 11 týmů znamenala nutnost odjetí dvou hodinových semifinále a jednoho velkého finále.
Tým číslo 1 byl nazván V+V Team a neměl nic co do činění s (v poslední době mediálně hojně prezentovanou) politickou stranou. Písmenka V a V znamenaly zkratku slov Věčný vývoj a tým ve sloení Roman Kalhous a Jiří Nováček dokázal, e název týmu není náhodný. V poslední minutě tréninku ohnuli podvozek závodního modelu a do konce závodu vyvíjeli a vyvíjeli.
Tým číslo 2 se nesl v duchu kultovních postaviček známého seriálu pro děti. A v závodě oba jezdci Tomá Marek (dále jen "Mat") a Petr Vaněček (dále jen "Pat") ukázali, e jsou hravě schopni dosáhnout úrovně obou kutilů z Večerníčku.
Tým číslo 3 byl továrním týmem firmy Elgas. Petr Krčil i Jiří Karlík brali závod rozhodně váně, o čem se vichni mohli přesvědčit ji v okamiku příchodu Petra Krčila na dráhu v den závodu. Tolik zavazadel plných materiálu, které Petr přivezl, toti nemá ani tým formule 1 při velké ceně Monaka.
Tým číslo 4 nesl název HRC. Angličtináři snadno rozlutí, co se skrývá pod slovy Holy Racing Company. Svatá dvojice Frantiek Holý a Fanda Holý v závodě ukázala, jak je nezbytné bojovat a být připraven i na nečekané.
Tým číslo 5 přijel z Prahy. Marek Plecitý a Pavel Kulovaný závodili pod názvem MarKulka a patřili mezi černé vlky závodu.
Tým číslo 6 byl na startu označen jako Dům dětí a sloení jezdců tomu odpovídalo. Juniora Standu Nerudu z Jihlavy zdatně doplňoval duí věčný ák Václav Kohout z bývalého Domu pionýrů v Hradci Králové. Ač neměli v době příjezdu na závody po technické stránce mnoho připraveno (přijeli vlastně jen se dívat, moná někde hluboko v tace přivezli ovladač), na start nastoupili a soupeřům dost zavařili.
Tým číslo 7 tvořily automodelářské legendy ze amberka, jejich pravou totonost nikdo nezná. Po mnoho desetiletí závodí pod přezdívkami Pipan a Starosta. A větu tvořící název jejich závodního týmu (MyJsmeVámToŘíkali) jsme od nich během závodu slyeli mnohokrát.
Tým číslo 8 dorazil stejně jako Karkulka, promiňte MarKulka, z hlavního města. Vaek Pospíchal a Luděk Seifert ukázali, e jako TiCoNikdyNevhrajou dokáí vyhrát třeba hodinové semifinále a na přítí závod proto budou muset jistě hledat jiný název týmu.
Tým číslo 9 byl sloen ze začínajících Radka Nováka a Jakuba Nováka. Proto tedy Team Z. Ale technicky i jezdecky míří stále výe a proto i oni budou v dohledné době muset přemýlet o jiném názvu týmu.
Tým číslo 10 přinesl do závodu zcela nový svěí vítr. Dva milovníci nápojů veho druhu, Jarda Derni a Tomá "Voříek" Stejskal dokázali, e dráhové modelářství a zábava spolu dokonale ladí a také e lepího týmového paráka by kadý z nich jistě stěí hledal.
Tým číslo 11 byl na rozdíl od vech předchozích, provinčních či vesnickým týmů týmem ryze evropským. Euro Racing tvořil na mezinárodní scéně pro soupeře neblaze známý Tonda TKV Vojtík a horkokrevný bojovník s jianskými kořeny Jakub Vujaklija.
Velká pochvala patří jistě těm, kteří si dokázali před závodem alespoň zatelefonovat a dohodnout se na jednotném týmovém oblečení. Tím myslím zejména praské týmy, které mají s vytrvalostními závody mnoho zkueností. Nyní krátké představení vech zúčastněných končí a jdeme na přejímku. Zde se ukázalo, jak precizně jsou týmy připraveny po technické stránce. Měřily se pouhé dva parametry, a to výka zadního křídla karoserie (35 mm) a ířka zadních kol (83 mm). Ale i pouhé dva parametry bylo pro některé týmy obtíné dodret a tak se dohadovalo, ohýbalo, upravovalo a sniovalo. Nakonec přejímkou proli vichni, by někteří, jako Euro Racing či Věčný vývoj, dokončovali model pro závod v hodině H.
Co do techniky, základní zadání splnili vichni dokonale. Jakákoliv dvanáctka motor, nebulharská plechovka a cestovní karoserie. Z podvozků převaovaly JK Cheetah X25, ale vidět byly i některé starí a bytelnějí podvozky Champion TurboFlex. Motorově k závodu přistoupily různé týmy různě. Větina týmů hledala výkon co nejvyí, by za cenu padání a ničení vozu, avak některé ly cestou opačnou. Ačkoliv jim model na rovince téměř couval, absenci rychlosti na rovném úseku zdatně doháněli sviným průjezdem zatáčet.
Jen karoserie byly jednotné. Tedy spíe jejich výrobce. Vechny týmy vsadily na vyzkouené Peugeoty, Hondy či Mercedesy od BPA Slot Racing.
Je s podivem, jaké potíe činilo oběma muům za rozhodcovským pultem sečíst vybrané startovné, kde stále nějaké peníze chyběly. Nakonec se ukázalo, e platili vichni kromě těch, co peníze u pultu vybírali. Dál bych o tom raději nemluvil.
A jetě jednu milou tradici je třeba zmínit. Tým MyJsmeVámToŘíkali změnil bez změny sloení jezdců původní název Rio de ambeiro na výe uvedený. Proto v souladu se zvaovaným (avak dosud nekodifikovaným) pravidlem uhradili do rukou organizátorů přísluný správní poplatek v podobě "tří plzeňských". Je vidět, e se jedná o zkuený tým, který ví, co se sluí a patří.
Následovala kvalifikace. Při přejímce si kadý tým vylosoval pořadí, v jakém měl nastoupit do kvalifikace. Bohuel, SpyTech je věc dokonalá a myslící za nás, proto původní záměr, aby tým s vylosovaným číslem 1 jel kvalifikaci jako první změnil tak, tento tým jel jako poslední. Přes tyto drobné potíe se kupodivu vem závodníkům podařilo kvalifikaci odjet s tím, e kadý z jezdců odjel jednu minutu a sčítal se počet ujetých kol. Výsledkem bylo toto pořadí:
1/ Pat a Mat - 23.26
2/ MarKulka - 22.34
3/ Team Elgas - 20.33
4/ Euro Racing - 20.32
5/ MyJsmeVámToŘíkali - 19.23
6/ V+V Team - 19.21
7/ Pitný reim - 17.19
8/ Dům dětí - 17.04
9/ Team Z - 14.34
10/ TyCoUrčitěNevyhrajou - 14.01
11/ HRC - 10.00
Jako vdy je třeba připomenout, e kvalifikace není závod a mnoho týmů buď takticky, záměrně či jinak, nechtěně upravilo výsledek kvalifikace, třeba tím, e jízdní pruh opustili i několikrát během jednoho kola.
Počet týmů ve spojení s programem SpyTech znamenal, e bylo třeba odjet dvě semifinálové jízdy po 6, resp. 5 týmech. Po semifinále pak 3 týmy musely závod nedobrovolně opustit. A právě mezi týmy, kterým vypadnutí hrozilo, se rozhořel velký a nelítostný boj.
Semifinále je na mnoha závodech takovou částí klání, při ní je cílem dostat se do finále s co moná nejméně pokozeným autem. Nikoliv vak na Elgas Cupu. Zde se toti nájezd kol v semifinále a finále sčítá, proto musí týmy zapomenout na jakékoliv taktizování a je třeba jet i semifinále od počátku na plno. Jak důleité toto pravidlo bylo pro týmy na čelních pozicích se ukáe záhy.
V semifinále B startovaly týmy TyCoUrčitěNevyhrajou, HRC, Dům dětí, Pitný reim a Team Z. Tempo od počátku udávali oba ti, co určitě neměli vyhrát. Nicméně skupinu vyhráli o masivní náskok 82 kol a ukázali, e jak je název týmu mnohdy matoucí. Jen na červené a černé mírně ztratili oproti svému obvyklému průměru kol, jinak jezdili moná pomaleji, ale o to spolehlivěji. Protoe v semifinále A bylo est týmů, uskupení v B semifinále věděli, e i druhé místo v semi je jistou pozvánkou do finále. Proto se rozhořel veliký souboj, zejména mezi týmy HRC, Dům dětí a Pitný reim. Protoe se u řízení modelů střídali děti s dospělými, nebylo do konce osmé jízdy jasno, jak to dopadne. Svatá rodina jezdila vyrovnané výkony kolem 65 kol za jízdu.
Dům dětí oil a po mírném upgradu vozu mezi estou a sedmou jízdou, ale nakonec to nestačilo. V sedmé jízdě najel 75, v osmé 70, nicméně náskok HRC stačil k postupu o pouhých 11 kol po hodině závodění. Je třeba pochválit zejména Fandu Holého, který od počátku drel krok s ostatními týmy kromě TCUN, je vidět, e po mnoha závodech v Pardubicích ji začínají borci z Prahy pardubickou dráhu umět. Jedinou starostí malého Fandy tak po prvních jízdách bylo, "aby to táta nepokazil". To se nakonec nestalo a tým slavil moná a nečekaný úspěch v podobě postupu do finále. O tom, e v týmu musí být připraveni i na nečekané, ji nyní mají jasno. Prostě se nedá na dvouhodinovku přijet s pneumatikami nachystanými jen na hodinu závodění.
Dům dětí tedy 11 kol za nimi a s nevelkou ztrátou takté 11 kol i nečekaně jistý a střízlivý tým Pitný reim. Moná k tomu přispěly hrozby dechových zkouek, jimi organizátoři některé týmy straili. Zjevně jak Dům dětí, tak i Pitný reim měli na to se do finále dostat, rozdíl 11 kol je při hodinovém závodě skutečně malý. A nakonec Team Z. Oba jezdci ukázali, jak náročná je na poprvé pardubická autodráha, nicméně potěující je ustálený nájezd kolem 48 kol v kadé jízdě. Teď u je čeká jen ladění ovladače a jezdit, jezdit, jezdit. Výsledek by jistě mohl být mnohem lepí, pokud by vedení týmu dalo na rady a udrovalo světlost modelu vzadu v rozmezí 0,9 - 0,4 mm. Se světlostí 1,1 se model skutečně patně ovládá.
Od první minuty semifinále A udávaly tempo týmy Pat a Mat a Team Elgas. Oba Piráti silnic dokázali jen na černé ztratit 7 kol na Elgas, jinak v kadé jízdě postupně navyovali svůj náskok, semifinále vyhráli, a to s náskokem 28 kol. Ač to nebylo v tento moment zřejmé, právě tento náskok rozhodl o celkovém pořadí. Třetí MarKulka se drala dopředu a po celý závod sváděla velký boj s Euro Racingem. V semifinále byla MarKulka lepí o 10 kol, nicméně nájezdy byly tak vyrovnané, e nebylo snadné odhadnout, jak dopadne druhá hodina závodění. Po čtvrtém Euro Racingu následovala mezera 37 kol, které chyběly V+V Teamu na čtvrté místo. Na vině byla zejména s problémy zajetá předposlední jízda na fialové. ambertí MJVTŘ (MyJsmeVámToŘíkali) jeli na jistotu postupu do finále, najeli krásných 558 kol a díky sedmému místu v semifinále celkově měli na start finále zajitěnou oblíbenou fialovou dráku.
Sečteno a podtreno, po velkém boji o osmé místo vypadly týmu Dům dětí, Pitný reim a Team Z, semi vyhráli Pat s Matek o 28 kol a vichni si mohli při zapnuté autodráze vzít modely na patnáctiminutový servis. Pauzu Pat s Matem vyuili na oběd, naopak Team Elgas měnil motor za lepí a výkonnějí. V+V znovu ohýbal podvozek a HRC musel brousit kola, nebo na začátku tajně doufal, e nepostoupí a bude mít klidnou sobotu. Tímto také děkujeme Kulkovi z týmu MarKulka, který připravil SpyTech obecně, ale také dokázal po první jízdě finále doplnit nájezdy kol ze semi, aby bylo zcela jasné, jak na tom kdo je. Díky. Po skončení přestávky proběhlo opět měření dvou dimenzí modelu a lo se na start finále.
Za soudcovský pult usedl neblaze známý a přísný rozhodce Voříek a mohlo se startovat. Týmy si dráky na Elgas Cupu nevybírají a dostávají je přiděleny podle aktuálního pořadí. To byla výhoda pro Elgas, který startoval z bílé a končil na oranové. Pat s Matek začínali na červené a museli končit na bílé. Nicméně v první jízdě vedoucí tým navýil náskok o dalí 3 kola. Ve druhé jízdě získal Mat dalích 5 kol a ve vypadlo na pohodové sobotní odpoledne. Ale ji ve třetí jízdě finále Elgas zajel stejný počet kol (87), co mělo být pro Pata s Matem varování. Ti si vak, podobně jako jejich filmoví kolegové, ádné potíe nepřipoutěli a vesele krouili dál. Nicméně ve čtvrté jízdě finále se těstí od nich odvrátilo a po kontaktu Mata s MarKulkou se z auta stalo letadlo a letělo a letělo. Přistání se uskutečnilo v místě radiátoru připevněného na zeď, proto tvar podvozku doznal výraznějích změn. A kadý jistě ví, e s ohnutou plechovkou se zázraky na trati nedají dělat. Proto čtvrtá jízda se u vedoucího týmu nesla v duchu eliminace ztrát a čekání na pauzu. Po konci této jízdy se Elgasu podařilo stáhnout 21 kol a zase byl závod zajímavějí. V pauze Mat zohýbal co lo, aby se podvozek vrátil do původního stavu a na tra nastoupil Pat. Ale ani on na černé nepředvedl nic extra, ztratil 8 kol a Elgas stáhl ztrátu na jednociferní rozdíl. Přitom měl jetě výhodu lepích koncových dráek. Ve třetí jízdě od konce se situace mírně uklidnila, oba týmy najely téměř shodně, resp. Pat a Mat odskočili o dvě kola. A protoe i v dalích jízdách se ji jejich model výrazně neohnul, fungoval jak se sluí a patří, podařilo se týmu číslo 2 na startu zvítězit. Konečná ztráta Elgasu byla pouhých 16 kol, co je na dvě hodiny rychlého závodění ztráta velmi malá.
O třetí místo od počátku bojovala MarKulka s Euro Racingem. Po první jízdě finále MarKulka vedla o 4 kola, po druhé o pět, po třetí o devět. Jene ve čtvrté jízdě Euro Racing ukázal, proč má v názvu druhé slovo a začal závodit. Stáhl čtyři kola a v dalí jízdě stáhl dalí kolo. A rozdíl byl opět pouhá 4 kola. V esté jízdě najeli oba týmy shodně 82 kol a v sedmé jízdě opět shodně 83 kol. Rozhodnout o posledním driteli poháru za pódiové umístění proto měla poslední, osmá jízda. Ta se lépe podařila MarKulce, která jízdu vyhrála o masivních 11 kol. Tím se stala i celkově třetím týmem s náskokem 15 kol před čtvrtým Euro Racingem.
Dalí nerozlučnou dvojici v závodě tvořil V+V Team a TiCoUrčitěNevyhrajou. Po semifinále měl V+V Team náskok 27 kol, ale Praáci se ve finále nemínili vzdát a v podstatě celé finále a na poslední jízdu náskok Věcí veřejných stahovali a stahovali. Před poslední jízdou byl náskok V+V u jen devět kol. Nicméně pak se ovladače v týmu V+V chopila legenda dráhového modelářství a bílý model s logem V+V ukázal soupeřům z Prahy koncová světla. Díky poslední jízdě, která byla u V+V o 11 kole lepí tak tento tým získal páté místo s náskokem 20 kol. Jene TiCoNikdyNevyhrajou ukázali, e záměrně klamou tělem i názvem týmu a e jsou schopni renomované týmy výrazněji potrápit. A to nikoliv na jejich domácí dráze.
Přesně 100 kol za estým skončili ti, kteří nám to říkali. A na červenou, kde ve finále najeli "jen" 61 se jim na kadé dráce dařilo dret průměr kolem 70 kol a to je sluné. A poslední ve finále skončil HRC. Nicméně při pohledu do výsledků je zřejmé, e HRC najídělo ve finále shodně kol jako MyJsmeVámToŘíkali. Konečný rozdíl je tak výsledkem "dluhu", který si HRC přivezlo ze semifinále.
Na závěr následovalo vyhláení výsledků. Díky sponzorství ze strany BPA Slot Racing, který dodal cestovní karoserie Peugeot v bondovské tlouce .007 pro 7 týmů, se podařilo vechny týmy odměnit nejen potleskem, ale i drobnými věcnými dary. První tři týmy získaly masivní poháry a týmy od čtvrtého místa si odnesly na památku sklenice či trika a dalí drobnosti. Kadý tým také získal láhev ampaňského. Rádi jsme na startu viděli áky, kteří snad během let převezmou automodelářskou tafetu od současné (zejména duevně) rychle stárnoucí generace.
Suma sumárum, prvního závodu ELGAS CUP PARDUBICE 2012 se zúčastnilo jedenáct posádek, které za dvě hodiny závodu ujeli společně 11313 kol. Formát závodů jako jednodenní se osvědčil, obavy, e by tříhodinový ranní byl málo, se nenaplnily. A jetě jedné osobě je třeba poděkovat. Samozřejmě myslím na jídlo a perfektní servis ze strany paní Kalhousové. Mimo jiného byly výborné párky, řízky, salát a v neposlední řadě v Pardubicích i tradiční uvítací zákusek s ovocem.
Znovu díky vem, co přijeli, nebo vichni závodníci vytvořili příjemnou atmosféru s mnoha dramatickými zápletkami. A není tajemstvím, e ji v okamiku skončení sobotního jarního závodu se začalo myslet na dalí, pravděpodobně podzimní, závod.
Foto zde
Zdroj: www.scrc-pardubice.e-slotcar.cz | |
|  |
|
|
dne May 24 2012 09:40:44
Moc pěkné počtení o průběhu závodu. Bravo. |
| |
|
|
| Pro odeslání je nutné být přihláen.
| |
|
|
|
|
Zapomněli jste heslo? Zaádejte o nové zde.
| |
|
|
|
134
Setkání Liboovice
| |
|
|
| Pro zaslání musíte být přihláen.
Dosud ádné vzkazy.
| |
|
|
|  Hosté: 2
ádný člen online
Registr. členů klubu: 255
Neaktivovaných členů: 0
Nejnovějí člen: Gobio
| |
|
|
|
v6.01.18 © 2003-2005 | Original style by yassineb :: Ported for PHP-Fusion by: 
